a jako vedlejší efekt zhubnul. V mém životě jsem byl ve fázi, kdy jsem měl 110 kg, otřesné stravovací návyky, žádný pohyb a k tomu se dostavili zažívací potíže. Tento článek popisuje můj myšlenkový pochod a řešení daného problému.

Ve článku Jak jsem měl život u prdele a radostně kynul jsem popsal, jak mě mé stravování, závislost na cukru, alkoholu a špatná životospráva dovedli do nezdravé váhy. Řádně mi otevřela oči až situace, kdy jsem se při kouření cigarety nečekaně připosral.

Umýt či vyhodit – to je, oč tu běží

Když jsem stál na verandě našeho domu s hnědým překvapením ve spodním prádle, přišla logická otázka – co teď? Tuto situaci jsem neřešil řadu let, a vzhledem k absenci dětí či psů nejsem v této oblasti příliš zběhlý.

Jsou dvě místnosti, kde lze problém efektivně řešit, a to je koupelna a toaleta. Priorita jejich použití dle mého závisí na hustotě materiálu. Po identifikaci hustoty, přičemž konkrétní postup nebudu popisovat, jsem vyrazil na toaletu, a přebytečný náklad odhodil do záchodové mísy, která je pro podobné situace vyhrazena. Výhodou toalety pro řešení zmíněného problému je i dostupnost keramického pojídače fekálií v případě, že by se můj vylučovací systém rozhodl pokračovat v krasojízdě.

Po rychlém, preventivním vyprázdnění, přišel čas řešit mé zašpiněné spodky. Obyčejné hození do prádla s košem mi v této situaci přišlo nepřiměřeně ležérní, a tak jsem se rozhodl spoďáry prostě vrazit do igelitky a hodit do popelnice – doufajíce, že se vytrvalý pracovník technických služeb nepokusí o třídění odpadu. Ceduli biohazard pro korektní označení igelitového překvapení jsem po ruce bohužel neměl. Po osprchování a zdlouhavém očistném rituálu přišla chvíle k zamyšlení.

Asi bude něco špatně

Podobné životní situace jsou dobré z toho důvodu, že nutí k zamyšlení. Tradiční otázka v těchto případech bývá: “Co jsem za posledních 24 hodin jedl?”. Nedokázal jsem přijít s ničím, co by značilo jakoukoliv abnormalitu v mém jídelníčku, a začal více uvažovat na svým vylučovacím procesem.

Došlo mi, že v posledních týdnech stouply mé návštěvy toalety z důvodu “hloubkového čištění”. Když jsem nad tím tak přemýšlel, často jsem chodil na velkou stranu vícekrát než jednou denně, a vybočovalo to předchozímu životnímu normálu. Rozhodl jsem se proto, že je čas něco změnit.

Pryč s cukrem

Můj první instinkt byl jasný: energeťáky. Ač jsem z vědeckého hlediska příliš informací neměl, byl jsem si jistý, že užívání energetických nápojů není rozhodně nic prospěšného, a rozhodl jsem se je tedy ze života vyřadit. Bylo by to snadné a efektivní řešení.

Po pár dnech bez energeťáků problém příliš neustupoval, a tak jsem se rozhodl vyřadit všechny sladké nápoje a přejít na základní verzi blahodárné tekutiny – vodu. Vyřazením cukru, který jsem konzumoval převážně ve formě nápojů, se mé tělo dostalo do nového stavu – netloustnul jsem.

Identifikace problému

Vyřazení energeťáků a cukru sebou neslo známky absťáku, problémy se spánkem a energií, ale relativně rychle se s tím můj metabolismus srovnal. Přeci jen jsem přešel do běžného stavu, při kterém tělo neočekává přísun energie nepřirozenými složkami. Bohužel, mé zažívání a vylučování změnu nepociťovalo. Již jsem tedy neváhal, a udělal to, co jsem měl udělat hned na začátku: obrátil jsem se na odborníka – pana googla.

Díky internetu a vyhledávačům je každý z nás doktorem, snadno, rychle a špatně. Návštěva opravdového doktora by totiž obnášela zasunovaní předmětů do částí těla, kde bych ještě rád zachoval panenskou blánu. Po kratším pátrání a analýze mých symptomů na internetu byla má diagnóza jasná – mám syndrom dráždivého tračníku, dále jen IBS (Irritable Bowel Syndrome). A jaké je řešení – inteligentní strava/dieta.

Změna jídelníčku

Když jsem si o IBS četl více, bylo jasné, že bych neměl jíst tučná jídla a fast food, nepožívat alkohol a cukr, jíst pravidelně menší porce a zařadit prospěšnou pestrou stravu jako ovoce a zeleninu. Ovoce a zeleninu jsem měl vždy rád, takže tam problém nebyl. Základ byl osekat tuky a cukry a změnit návyk tak, abych se nenacpal naplno třikrát denně, ale jedl vícekrát během dne menší porce.

K snídani jsem začal jíst dietně maximálně dva rohlíky, většinou s nějakým jogurtem – to, že prázdné kalorie ve formě bílých rohlíků a ochucený jogurt plný cukru nejsou příliš dietní strava mi nedocházelo.

Oběd jsem nechtěl v zásadě omezovat, ponechal jsem stravování v naší závodní jídelně a pokoušel jsem se vybírat spíše dietnější jídla. K večeři jsem se pak snažil dávat si nějaké vejce, zeleninu atd. Prostě nic tučného, a menší porce. Během dne jsem to prokládal ovocnými svačinkami.

Kouzelné slovo vláknina

Nejen v souvislosti s IBS, ale i od dalších lidí jsem začal slýchat slovo vláknina. Logicky jsem tedy začal pátrat, jak vlákninu tělu dodat, a došel jsem se až k jitroceli – přípravku zvanému psyllium. Jedná se o sypký materiál, jenž rozmícháte například ve vodě, džusu nebo jogurtu, zkonzumujete a zapijete dostatečným množstvím vody.

V žaludku pak tato směs mnohonásobně zvětší objem, a při průchodu střevy na sebe nabalí bordel, který cestou potká. Zde jeden z popisků: “Psyllium je rozpustná vláknina pocházející z Indie. Změkčuje stolici a zvětšuje její objem, tudíž vede ke správnému a snadnějšímu vyprazdňování. Podporuje správný metabolismus tuků a pomáhá udržovat správnou hladinu cholesterolu.”

Jak jsem začal hubnout

Začal jsem si kupovat psyllium a dávat si ho 20 minut před obědem a večeří. Chuťově to není vůbec dobré, a tak doporučuji rozmíchat dvě lžičky ve skleničce 100% džusu, a poté zapít vodou. Na zapití dostatečným množstvím vody nezapomínejte, jinak byste si mohli zadělat na potíže.

První, co jsem zpozoroval, byla “uhlazenost” mého vyprazdňování, a následně pomalu i snížení chuti k jídlu. Když jsem si dával vlákninu 20 minut před obědem, časem jsem nejedl už celé obědy, ale jen část. I díky tomu jsem během pár měsíců i bez sportu solidně zhubnul, a dostal jsem se zpět pod 100 kilogramů.

Návrat do normálu

Díky změně jídelníčku i přísunu vlákniny ve formě psyllia jsem se cítil mnohem lépe, a chození na záchod se stabilizovalo, ač stále přicházeli občasné výkyvy, kdy jsem během dne na záchodě stihnul přečíst tři zpravodajské servery. Přesto jsem se cítil mnohem lépe a zdravěji.

Díky svým problémům jsem alespoň odstranil nějaké špatné návyky. Omezil jsem cukr a začal přemýšlet víc o tom, co jím. Byl jsem spokojen a v domnění, že jsem svůj problém již vyřešil. Pravda o mém zdroji problému však stále visela ve vzduchu, a odhalení bylo na dohled.

Pokračování ve článku Jak jsem našel příčinu zažívacích potíží