V minulosti jsem nebyl dárce krve ani jiných tělních tekutin či orgánů. Před pár měsíci jsem zahlédl billboard s reklamou na darování plazmy a řekl jsem si, že v rámci nových zážitků bych měl zkusit být dárcem. Tento článek popisuje celý proces a mé zážitky.

Jdu si takhle ráno po vlakovém nástupišti a všimnu si billboardu týkajícího se darování plazmy. Nebylo to poprvé, co jsem podobnou reklamu viděl a již v minulosti jsem nad dárcovstvím přemýšlel, ale vždycky mi v cestě stála má lenost – nikdy jsem nezačal ten z prvního pohledu komplikovaný procesu registrace a započetí darování. Tentokrát jsem se ale rozhodl procesem projít a nyní si řekneme, co vše to obnáší.

Proč

Na začátek budu upřímný a přiznám, že motivace pro započetí celého procesu byla finanční. Nejsem typ člověka, který má neustálou potřebu pomáhat okolí, a především zcela neznámým lidem. Nemám chuť jet do Afriky a kopat studny nebo vybírat před supermarketem peníze na sirotky. Jsem v jádru sobec, a pomáhat se snažím především lidem, které znám a mám rád.

Neříkám tím, že bych byl úplný nelida. Párkrát v životě jsem poskytl zdarma své odborné služby (grafika, video,...) neziskovkám či nevýdělečným organizacím a občas přispívám menší finanční obnos útulku pro kočky nebo Červenému kříži. Také nemám problém přispěchat na pomoc paní, jenž nezvládá vynést tašku do schodů. Běžně ale nepřemýšlím nad tím, jak pomáhat lidem zcela nesobecky, což technicky vlastně ani není možné.

Pan sobec

Řeknu vám něco, s čímž nemusíte souhlasit, ale já tomu věřím – všichni jsme sobci. Vše, co děláme, tak činíme ze sobeckých důvodů, a naše podvědomí nám pouze poskytuje jakási opodstatnění, kterými pak přesvědčujeme sebe i okolí, že jednáme nesobecky. Uvedu nyní pár příkladů:

• stanu se doktorem, protože chci léčit lidi a zachraňovat životy = chci prestiž a status, který se váže k profesi doktora a chci být lidmi oslavován
• jedu pomoci lidem zasaženým záplavami = lidé mi budou děkovat a mám se čím chlubit
• daruji ledvinu neznámé osobě = získám uznání za svůj nesobecký čin a budu se mít čím chlubit
• budu psát blog a seberozvoji a pomůžu lidem = budu masturbovat nad čteností svých příspěvků, návštěvností a tím, jak se některé povedené články lidem líbí

Aby bylo jasno, neříkám, že je to špatně. Potřebujeme mít pocit nesobeckosti, abychom tyhle věci dělali a navzájem si pomáhali. Ne všichni unesou realitu toho, že jednají ze sobeckých důvodů. Jestli však chcete opustit Matrix, vezměte si červenou pilulku a vždycky, až si budete myslet, že někomu pomáháte z nesobeckých důvodů, zamyslete se nad tím, co z toho máte. Proč pomáhám důchodkyni s taškou? Protože mi poděkuje a mě to sobecky udělá dobře. Proč pomůžu kámošovi se stěhováním? Protože mi bude zavázán.

První kroky

Pojďme se ale vrátit k darování plazmy, k čemuž jsem se rozhodl z absolutně sobeckých důvodů – budu mít o čem psát na blog a ještě za to dostanu peníze. Vzhledem k tomu, že za jedno darování plazmy poskytuje odběrové centrum v mém případě 700 Kč a můžu darovat dvakrát měsíčně, jedná se o hezký přivýdělek. Nyní si řekněme celý proces.

Nejprve jsem si vybral darovací centrum v Jihlavě. Na jejich stránkách je spousta informací a jako první se musíte ujistit, zda vůbec můžete plazmu darovat. V základu může krevní plazmu darovat zdravá osoba ve věku 18–65 let, s váhou nad 50 kg. Pokud s dárcovstvím teprve začínáte, musí vám být maximálně 59 let.

Zdravotní posouzení

Vaši zdravotní způsobilost vyhodnotí doktor/ka při první návštěvě odběru. Abyste si ušetřili cestu, je několik faktorů, na které si dát pozor. Nemůžete být dárce, pokud trpíte nějakým těžkým chronickým onemocněním – jaterním, srdečním, ledvinovým nebo metabolickým. Dále pokud máte poruchu srážlivosti krve, onkologické onemocnění nebo jste pozitivní na HIV, žloutenku typu B a C, syfilis a jiné choroby.

Pokud máte za sebou chirurgický zákrok, operaci nebo tetování, darovat můžete nejdříve za 6 měsíců od této události. Nemohou darovat ani těhotné ženy a mohou až 6 měsíců po porodu, případně 6 měsíců po ukončení kojení. Na odběr nechoďte v průběhu nějaké nemoci či menstruace. Pokud však splňujete základní podmínky, vzhůru do toho.

Haló

Zpětný telefonát jsem obdržel ihned v den registrace na webu. Paní se mnou prošla pár základních věcí a řekla mi, jak se stravovat den před odběrem a čemu se vyhnout. Den před odběrem by se mělo pít hodně tekutin (alespoň 3 litry) a vyhnout se konzumaci kofeinu (zelený a černý čaj, káva,...) a alkoholu.

Co se týče jídla, je třeba se vyvarovat tučné stravy. Není to ale jen o tom vynechat na den bůček, je třeba následovat seznam doporučených potravin, který naleznete například zde. Já většinou den před odběrem piju vody a minerálku, jím pečivo se šunkou a saláty s kuřetem bez kůže. Také hodně ovoce a zeleniny, a v den odběru si dám i trochu ovocnéhu džusu s vodou.

První odběr

Při telefonátu jsme dohodli i termín, kdy na odběr dorazím. Dohodl jsem se na pondělí odpoledne a na místo jsem došel o trochu dřív. Na recepci (odbavení a vybavení) seděli dvě dámy, a já si sedl na židli k bližší z nich. Provedla se mnou registraci a vyfotila si mě. Dále změřila můj tlak a stoupnutím na váhu jsem poskytl údaje o své hmotnosti. Dostal jsem sušenku, tabletu kalcia v plastovém kelímku a k tomu dotazník na vyplnění.

Vše jsem si posbíral a odnesl na nejbližší stoleček. Tabletu vápníku jsem si zalil vodou a začal vyplňovat dotazník, přikusujíce oříškovou sušenku. Základní dotazník je dvoustránkový a vyžaduje spoustu informací ohledně minulosti, zvláště, pokud jste prodělali závažnější onemocnění, operace, nebo trávili nějaký čas v zahraničí. K tomu byl přidaný druhý list, na kterém jsem měl znázornit, v jakým částech těla mám tetování. Jelikož žádné nemám, ušetřil jsem zde čas.

Chcete udělat dobrý skutek a být za něj odměněni? Jděte darovat plazmu. Pokud chcete podpořit tento blogu, můžete využít pro registraci můj partnerský odkaz Care Plasma.

Byrokracie za námi

Když už jsem měl všechno vyplňování za sebou a vápník se sušenkou se mi radostně míchali v žaludku, vyšel jsem s dokumenty v ruce a přiděleným číslem po schodech a usadil se v čekárně. Televizní obrazovka na zdi oznamovala čísla lidí, kteří mají vstoupit do ordinace k lékaři či do odběrové místnosti. Po chvíli zvukové znamení ohlásilo mé číslo, zaťukal jsem a vešel do ordinace k lékaři.

Lékař mladého věku se mnou prošel mé odpovědi a zeptal se na pár dodatečných otázek, celý proces mohl trvat ani ne pět minut. Následně mě vyzval, abych si vybral nějaké pití – měl plnou lednici vod či limonád. Vzal jsem si jemně perlivou vodu, opustil ordinaci a čekal, až mě obrazovka vyzve k přesunu do odběrové místnosti.

Hlavně pohodlně

Odběrová místnost je větší klimatizovaná místnost, která obsahuje zhruba dvacet křesel, deset na každé straně místnosti. Jako první pokyn jsem dostal umýt si ruce. To jsem provedl a následně se odebral na křeslo, které bylo blízko u vstupu. Co jsem zatím vypozoroval, nový dárci bývají umístěni blíže ke vstupu (personálu) pro případ komplikací. Jelikož jsem byl darovat poprvé, paní mě křeslo nastavila na režim v leže, aby minimalizovala riziko komplikací.

Následuje výběr ruky, do které si přeji jehlu zabodnout. Zvolil jsem si jako levák levou ruku a položil ji na područku. Do roky jsem dostal mačkací antistresový míček ve tvaru srdce a dostal pokyn několikrát zmáčknout. Následuje zabodnutí jehly, odebrání pár vzorků krve a připojení na přístroj, který mou krev vysává, odstraní z ní plazmu a následně ji vrací zpět.

Bez spánku

Původně jsem si myslel, že bych během celého procesu mohl spát, ale bohužel to tak nefunguje. Často se při odsávání krve stane, že přístroj ode mě nemá tlak a krev neteče. V tom případě je třeba několikrát zmáčknout protistresové míček, který mám po celou dobu v ruce v ruce, čímž se tlak opět vytvoří. Na nedostatek tlaku upozorňuje přístroj vedle mě, který vysílá má tři základní informace: zelená dioda je dostatek tlaku, oranžová dioda nízký tlak a červená dioda žádný tlak.

Při zelené diodě nemusím dělat nic, červená a oranžová znamená tisknout a pouštět. V základní rychlosti přístroje trvá jeden odběr zhruba 10 minut, návrat krve tak 5 minut a toto se opakuje čtyřikrát. Nepamatuji si přesný čas, ale první odběry jsem byl v místnosti vysáván minimálně 45 minut. Během mého prvního darování každou chvíli sestřička chodila a ptala se, jestli je vše v pořádku.

Komfort

Co se týče bolesti a komfortu, první zkušenost nebyla příliš dobrá. Nevím, jestli to bylo tím, že jsem nebyl zvyklý mít zabodnutou jehlu v ruce, anebo se pracovnice moc dobře netrefila, každopádně jsem po celou dobu cítil nekomfort. Položená ruka na područce v jedné konkrétní poloze navíc brzy přechází do stavu brnění, což je něco, co se prostě musí vydržet.

Nejméně komfortní mi přišel proces návratu krve, kdy jsem měl trochu pocit malátnosti, ale nebylo to rozhodně nic, kvůli čemu bych volal personál. Běžně se stává, že se během procesu někomu udělá špatně, v těchto případech personál naběhne, položí dotyčnou osobu do režimu v leže, dá mu na hlavu pytlík s ledem a poprosí osobu, aby pokrčila nohy. Kromě jednoho kolapsu ženy na chodbě u recepce jsem ale nikdy nic vážného nezaznamenal, a většinou se jedná o běžné příznaky. Přeci jen, z těla se odstraňuje dost potřebné tekutiny, v mém případě 860ml plazmy při jednom odběru.

Tak nashle

Když celý proces odběru skončí, personál mi odlepí z ruky náplasti, jenž drží na místě zabodnutou jehlu i hadičku a s mou asistencí, kdy držím na místě vpichu kousek bavlny, mi obváže ruku obvazem. Tento obvaz je doporučeno mít na ruce alespoň 3 hodiny a je s ním dost problematické a bolestivé ruku ohýbat. Ruka by se také po odběru neměla nadměrně zatěžovat, především asi proto, aby se rána rychle zahojila.

Poté, co je proces u konce si sbalím své věci, pití a odcházím zpět k recepci, kdy jsem poněkolikáté dotázán, zda vše proběhlo v pořádku. Následně obdržím 700 Kč, v případě první návštěvy jen 400 Kč a 1000 Kč při druhé (potřebují dvě dávky plazmy, aby ji mohli použít, z toho důvodu motivují ke druhé návštěvě tímto způsobem – následně je to běžně 700 Kč za odběr). Ještě mám možnost dostat kávu, čokoládu nebo v létě nanuka, což vždy vynechám a odcházím pryč. Odběrová místa často také pořádají soutěže či akce, například v úterý a čtvrtek dostanete za odběr i lahev vína. Po prvních třech odběrech jsem také dostal vitamín D3 v pilulkách, což se mi hodí, jelikož je to jediný vitamín, který formou doplňku beru.

Nasrat?

Kdybych shrnul první návštěvu, nebyl jsme příliš nadšen a bylo to nekomfortní, což ale splňuje mou potřebu chodit mimo komfortní zónu. Přemýšlel jsem nad tím, že se na to vykašlu, protože za ty peníze mi to nestojí, ale na druhou stranu dárcovství plazmy ještě obnáší ten sociální faktor výpomoci. Krevní plazma slouží například k výrobě životně důležitých léků, a darováním se tedy nepřímo zachraňují životy.

Ano, jak jsem psal, vše děláme ze sobeckých důvodů. Ale když daruji plazmu a vím, že někomu mohla pomoci, budu z toho mít dobrý pocit – a právě ten dobrý pocit je sám o sobě sobeckým důvodem. Kdyby šlo jen o peníze, možná bych to po první návštěvě vzdal, ale díky pocitu pomoci jsem se rozhodl to vydržet, a ještě párkrát to zkusit.

Další návštěvy

Rozhodnutí pokračovat bylo správné, protože nekomfort ubývá s každou další návštěvou. Na čtvrtém odběru mi sestřička nastavila zrychlení odsávání krve, a každý následný odběr se ještě trochu zrychlil a nyní jsem na maximální rychlosti. Odběr tak trvá celkově asi 30 minut, což je pohodový čas.

Navíc už nemusím ležet, ale sedím, což je mnohem pohodlnější pozice. Ano, jasně, stále to má nekomfortní aspekty, ale oproti první návštěvě už je to naprosto v pohodě, zabodnutou jehlu v ruce necítím a už ani nemám žádné pocity malátnosti. Včera jsem byl na sedmém odběru a v podstatě už se jedná o rutinu, takže je to asi i trochu o zvyku těla i samozřejmě mysli.

Rady a tipy

Na další termín se objednávám sám přes aplikaci na mobilu, což se samozřejmě může lišit dle společnosti ke které půjdeme. Termín si mohu kdykoliv změnit či zrušit, ale v aplikaci to jde naposledy 24 hodin před odběrem. Jednou jsem potřeboval odběr nečekaně zrušit a stačilo zavolat na recepci a dohodnout to osobně. Aplikace mě dva dny předem upozorní, že mě čeká odběr a musím tedy počítat s dietou. Preventivně si datum zanáším i do svého Google kalendáře. Do odběrového centra není nutné chodit úplně na čas, půl hoďku tam či sem nikdo neřeší.

První, co vždy udělám ještě před návštěvou recepce je to, že si dojdu na toaletu. Především první odběry, které trvají delší dobu, mohou být velice nekomfortní s plným močákem – během procesu se nemůžu jen tak sebrat a jít na záchod. Počítejte s tím, že dvoustránkový dotazník ohledně zdravotního stavu se vyplňuje před každým odběrem, a tak je třeba připočíst k celkovému strávenému času i něco navíc – není to jen čistý čas v odběrové místnosti. Dále jsem se naučil si povolit víčko lahve s pitím hned, jak si pití vezmu u doktora – dělat to s jednou rukou a flaškou zabořenou mezi nohama bývá problém.

Ještě upozorním, že pokud jste nemocní či jste prošli nějakou nemocí, raději vždy do své odběrové společnosti zavolejte a zeptejte si, kdy můžete zase přijít. Třeba co se covidu týče, myslím, že jsem mohl na odběr až 4 týdny po započetí nemoci.

Závěrem

Pokud bych si dal jednoduchou otázku: Jsem rád, že jsem dárce plazmy? Odpověď by byla ANO. Ač jsem to začal dělat z vědomých sobeckých důvodů, má to i příjemný aspekt pomoci ostatním, který jsem si zvědomil až v průběhu samotného procesu. Dvě návštěvy měsíčně jsou navíc příjemný finanční bonus, který můžu věnovat na drahé pohonné hmoty a občas se jako nový řidič někam projet.

V čem ještě naprosto selhávám je začít si povídat s nějakou osobou, co je na křesle vedle mě. Často mají lidé v ruce mobil a nepůsobí, že by chtěli navazovat kontakt. Pro někoho ten proces ani nemusí být příliš příjemný tak, že by měl chuť si povídat. To všechno jsou ale jen mé výmluvy, proč nikoho neoslovit, a nic mi nebrání v tom to zkusit – jednoho dne se překonám a třeba budu překvapen. Přeci jen, je to o nových zkušenostech a chození mimo svou komfortní zónu.

---

Doplněk 12 / 2023: Aktuálně jsem s darováním plazmy přestal, proces mi způsoboval průjmy a další zdravotní problémy.