Když jsem byl zaseknutý v životě, bylo velice pohodlné následovat daný scénář. Žádný stres, žádná zodpovědnost, pohoda a klídek. Myslel jsem si, že jsem šťastný. Pak ale přišel nový zážitek, který otřásl celým mým zažitým systémem a dal mi nový pohled na věc. 

Zhruba deset let jsem většinu života trávil u počítače. Prvních pět let jsem chodil alespoň o víkendech mezi lidi, ale posledních pět let jsem přišel i o tento sociální aspekt. Žít pasivně a nic nedělat bylo jednoduché. Přes den jsme byl v práci, u počítače, odpoledne a večer v práci a u počítače. Největší sociální aspekt bylo hraní počítačových her s přáteli, kdy jsme komunikovali pomocí sluchátek a mikrofonu.

Status pohodlný

O tom, jak jsem se do svého pasivního stavu, jsem toho napsal dost. Na jednu stranu šlo o ztrátu sociálního kontaktu, na druhou o selhání v podnikání. A rozhodně tomu nepomohla závislost na herních automatech ani životní selhání v romantických vztazích.

Vnitřně jsem se smířil s tím, že mám nudný, ale poklidný život. A ač jsem byl relativně šťastný, nebo jsem se tak alespoň nastavoval, přicházeli v životě okamžiky, kdy jsem byl zbytečně naštvaný za malé věci.

Občas jsem byl znechucen, když po mě někdo něco v práci chtěl, i když běžně jsem se tak nechoval. Šlo o malé epizody neštěstí a nasrání, které často neměli žádnou příčinu. Pokud podobný problém indentifikujete u sebe, potom asi nejste v životě tak spokojeni, jak si myslíte.

Nevyužitý potenciál

Jsem přesvědčen o tom, že jako osoba mám zcela nevyužitý potenciál, a byl jsem si toho vědom i dříve. Vždy jsem raději zvolil jednoduchou, línou cestu, a nikdy jsem nenašel motivaci pro překonávání překážek či "koule" pro odvážné kroky.

V životě je hledání nejednoduší cesty standardní nastavení. Váš mozek bude vždy hledat řešení s nejmenším odporem a nejmenším množstvím práce. Musíte se neustále vyzívat, aby jednoduchá cesta nebyla vždy vaše první a poslední volba. Zpochybňujte své volby, a nebojte se vystoupit ze své komfortní zóny.

Covid a práce z domu

Covidová epidemie zasáhla asi všechny z nás. Já osobně přešel dvakrát na několik měsíců do homeofficu, a byl jsem za to rád. Mohl jsem ráno později vstávat, nemusel jsem chodit na vlak do práce. Každé ráno jsem se převalil z pokoje, ve kterém jsem spal do pokoje, ve kterém mám pracovnu, a večer zase zpět. V mého pohledu jsem byl spokojený, a užíval si práci z domu.

Jelikož jsem byl zvyklý trávit většinu času u počítače, práce z domu byl pro mne finální upgrade – z mého pohledu se jednalo o dokonalý život s minimem námahy. A ač jsem si myslel že toto nastavení na mne nemá žádný vliv, veškerá ztráta pohybu či sociálních interakcí na mne určitě vliv měla.

Měsíce jsem byl zavřený doma, a dobrovolně jsem nikam nechodil, i když jsem mohl. Covidové období ze mně udělalo definitivní verzi sedící osoby.

Ozvala se kamarádka s prosbou

V průběhu ledna roku 2021, tedy pár měsíců po tom, co jsem byl zavřen doma, se ozvala kamarádka Hanka, jenž znám pár let a občas jsem jí vytvořil nějaký plakát.

Chtěla poradit s výběrem techniky pro natáčení videí. Jelikož v té fázi byl můj život totálně pasivní a relativně nudný, byl jsem rád za novou výzvu.

Poté, co jsme komunikovali o jejich potřebách a vybrali jsme vhodnou techniku, jsme začali řešit další věci, se kterými bych jí mohl pomoci. Startovala totiž nový business, a můj skillset (dovednosti) skvěle doplňoval ten její, jenž je zaměřen především na výuku a komunikaci.

Business na posledním místě

Ač se původně Hanka ozvala kvůli pár radám, brzy jsme zjistili, že dokážeme optimálně fungovat jako business partneři, a rozhodli jsme se, že se začnu aktivněji podílet na startu jejích businessu. Dělal jsem vše zdarma s tím, že jakmile začne business generovat zisk (očekáváná doba je v tomto případě v řádů desítek měsíců), potom budu odměněn.

Vůbec jsem s tím neměl problém, jelikož to narušilo mou zažitou, nudnou každodenní rutinu.

Začali jsme komunikovat relativně často, nejprve textově, potom posílala hlasovky, pak jsme si občas zavolali, poté se přesunuli na videochat a skončilo to pravidelnými videochaty nejen ve dne, ale i před spaním.

To, z čeho měl být původně čistý business vztah, se začalo měnit, minimálně z mého hlediska, v něco víc. 

Celý proces ve zkratce

Nebudu zde zacházet do detailu toho, k čemu mezi námi došlo. Musím chránit její soukromí a povědět příběh jen ze svého pohledu, a ve finále detaily ani nejsou podstatné.

Popišme si alespoň ve zkrace k čemu došlo:

• ozvala se Hanka kvůli businessu
• řešili jsme business
• začali jsem být přáteli, a řešili jsme i osobní věci
• vzhledem k tomu, že Hanka zažila určité nepříjemné věci, ze kterých se teprve vzpamatovávala, snažil jsem se jí být oporou
• naše pouto zašlo do přehnaně přátelského směru (což pro mě bylo skvělé, protože mi dobrá kamarádka v životě chyběla)
• vybudovali jsme silný vztah, který částečně zacházel do romantického směru – bez fyzického kontaktu, protože zrovna byla uzávěrka okresů
• poté, co jsme se po pár týdnech konečně viděli osobně, chyběla osobní chemie
• trochu jsem v něco doufal, ale na nic jsem netlačil, každopádně jsem byl rozhodně zklamaný – k ničemu nedošlo
• od začátku komunikace jsem byl k Hance upřímný a nikdy jsem jí nelhal, abych neopakoval chyby z minulosti (všechny vztahy již beru tak, že chci být maximálně upřímný, a nejde jen o romantické vztahy, kde jsem z důvodu neupřímnosti selhal – čím jako důležitější vztah považuji, tím upřímnější budu)
• snažil jsem se situaci pochopit a začal psát Hance dopisy, ve kterých jsem popisoval zcela upřímně své emoce a své zklamání s tím, že od ní nic neočekávám, ale potřebuji se otevřeně vyjádřit
• ona to bohužel chápala jako snahu o manipulaci a přestávala komunikovat
• já se snažil komunikovat více a čím více jsem tlačil, tím více se oddalovala
• nakonec jsme to nějak vyřešili a dohodli se na tom, že prostě k ničemu nedojde, a náš vztah bude především o businessu a případně přátelství
• vytvořili jsme si pracovní smlouvu, ve které jsme definovali povahu našeho vztahu
• ač jsem se snažil romantickou vizi vytlačit, příliš to nešlo
• snažil jsem se náš vztah navrátit do situace, jaká byla na začátku – tedy ne romantika, ale přátelé, kteří si vše říkají
• Hanka to brala opačně, a snažila se spíše tvořit oddálení mezi námi, aby to bylo profesionálnější
• jak jsme šli každý druhou stranou, měl jsem opět negativní emoce, které jsem musel vytlačit tím, že jí o nich otevřeně napíšu, což pro ni bylo opět problematické číst či řešit
• stále jsem se snažil tlačit do jejího života a řešit její problémy, abych jí pomohl, ale ona o to nestála
• ve finále jsme se dostali do stavu, kdy jsme si vše museli asi dvakrát vyříkat
• nakonec jsme změnili smlouvu tak, že jsme z ní vyřadili přátelství – přešli jsme pouze do obchodního vztahu
• od té doby komunikujeme naprosto bez problémů, neřešíme již žádné osobní věci a řešíme pouze business

K čemu došlo z mého pohledu

Z mého pohledu jsem toho zažil relativně dost. Nejprve jsem našel skvělou kamarádku, do které jsem se zamiloval. Poté, co k ničemu nedošlo, a řekla NE, jsem si pořád realisticky myslel, že to vyřeší čas. 

Pokud vám s někým nevyjde vztah, je to ze dvou důvodů. Buď se jedná o špatnou osobu, nebo jde o špatné načasování.

Myslel jsem si, že je to celé jen špatně načasované a za pár měsíců to třeba uvidí jinak. Díky tomu jsem ale nemohl být při našich jednáních zcela objektivní. Bylo nutné, abych se soustředil na business, ale místo toho jsem se soustředil na její život a na to, jak bych jí mohl pomoci.

A ač chtěla, a určitě potřebovala pomoct na začátku naší komunikace, byli jsme již ve fázi, kdy bylo třeba, abych se jí do života nevměšoval.

Snažil jsem se na to dívat racionálně, ale bohužel jsem byl pod bouří emocí. Spousty let jsem fungoval poměrně bez emocí, a když pak v řádu měsíců přijde přátelství, láska a zklamání, je to opravdu nepohodlné a těžko se s tím srovnává. Ve svém případě mi ale velice pomohlo, když jsem své emoce mohl napsat a nasdílet. Místo toho, abych to vše dusil v sobě, jsem to Hance vždy napsal do dopisu a nasdílel, a ač to nebylo nic, co by ona ocenila, mě tento postup pomohl opravdu hodně.

Řekl jsem si, že pokud by mě v budoucnu Hanka měla chtít, pak bych se měl jako osoba vylepšit. Uvědomil jsem si, že jelikož se v mém životě nic neděje, potom jsem se až přehnaně soustředil na ten její. 

Na zdroji motivace nezáleží

Uvědomil jsem si, že jsem zaseknutý v životě, a měl bych s tím něco dělat. Koukl jsem na Youtube na pár videí ohledně osobního rozvoje a uposlechl nejlepší radu, kterou jsem potkal.

Nezáleží na tom, kolik videí či knih o osobním rozvoji pojmete. Musíte totiž udělat jednu věc – zvednout se, jít ven a udělat něco, co běžně neděláte.

Oblékl jsem se a vyrazil do městského muzea. Něco, co jsem nikdy neudělal. Další den jsem vyrazil na procházku, abych neseděl doma, a udělal jsem si pár fotek. A pak začal efekt domina, který spustil změnu.

Co bylo ale nejdůležitější zjištění bylo to, že nejde o vztah s Hankou. Chtěl jsem se původně změnit kvůli ní, ale po pár dnech jsem si uvědomil, že se chci změnit kvůli sobě.

Naprosto mi to změnilo pohled, a najednou už nešlo o vztah s Hankou – láska byla pryč. Přestal jsem bojovat se svými emocemi a přemýšlet na Hankou, a začal jsem přemýšlet nad sebou a nad tím, co budu dělat další den.

Poděkování

Jsem Hance neskutečně vděčný. Prošli jsme si společně několika bouřlivými měsíci. Myslel jsem si, že to bude má životní partnerka, ale ve finále to byla osoba, kvůli které jsem našel motivaci pro změnu sama sebe.

Zvednul jsem zadek, udělal něco nového a nabral tempo. A s novými zážitky přišla i chuť do života a kreativita, kterou jsem si nedokázal ani představit.

Můj zdroj motivace byla osoba. Důvod motivace byl špatný (změním se, aby se mnou chtěla mít vztah), ale o to vůbec nešlo. Protože jakmile se začnete měnit, potom zjistíte, že je celé jen o vás.

Já jsem ten, kdo měl smutný a nudný život. Já jsem ten, kdo byl zaseknutý na místě, a potřeboval se pohnout. A jen silné, i když neopětované emoce, mi dali motivaci něco dělat. 

Takže pokud jste zaseknutí v životě, nevím, zda vám tento článek pomůže. Možná totiž potřebujete najít to, na co jsem náhodou narazil já – osobu, která vám zatopí pod kotlem.

Ale pokud takovou osobu v životě nemáte, udělejte jednu jednoduchou věc.

Zvedněte zadek, a jděte udělat něco nového. A druhý den znovu. Nemusí jít o náročnou aktivitu, jde o to, že to bude aktivita. Začněte chodit mezi lidi, a nebojte se zkoušet nové věci. Protože jedině tohle vás posune a naruší stagnaci či pasivitu.

Hani, já ti moc děkuji. Nedala jsi mi po čem jsem toužil, dala jsi mi to, co jsem ani nechtěl, ale ve finále je to mnohem důležitější. Neměl jsem chtít tebe, ale měl jsem chtít změnit sebe, o tom to celé bylo.

A jak to se mnou a Hankou dopadlo? Přes vše, k čemu došlo, jsme pořád business partneři, a máme nyní skvělý vztah. Už na ní vůbec romanticky nepřemýšlím, naše osobní životy jsme naprosto oddělili. V businessu si vždy pomůžeme, a pokud si o to ten druhý řekne, potom se můžeme navzájem osobnostně podpořit, abychom byli produktivnější. Ale romantika je pryč a nikdy se nevrátí, a je to jedině dobře. Máme skvělou pracovní chemii, a nemá cenu to zkazit nějakými pokusy o něco jiného. Teď musíme zlepšovat sami sebe, a pokud se staneme tou nejlepší verzí nás, kterou můžeme být, potom budeme mít úspěch v businessu, ale i nezávisle v životě.